Mrazová kýla
Mrazové kýly se vytvářejí na kmenech dřevin se
širokými dřeňovými paprsky (dub, buk, jilm, habr). Vznikají nestejnoměrným
smršťováním běle při náhlém prochlazení. Kmen ve spodní části praská v délce 0,5
- 2 m. Prasknutí kmene bývá provázeno silnou ranou. Na jaře se trhlina uzavírá
novým letokruhem. V zimě se však rána obnovuje a tak
se postupně vytváří podél trhliny hojivé pletivo v podobě lišty (viz obrázky).
Mrazové kýly nejsou časté. Možnost vzniku poškození podporují
vlhká stanoviště a uzavřená údolí, kde jsou časté mlhy.
Škoda se projevuje jen porušením kvality dřeva při jeho
dalším zpracování.
Fotografie: Rokycany, Čilina, 4. února 2007, M. Duda
Čarověníky na smrku
1
2
3
4
5
6
7
Čarověníky vznikají zmnožením a nahloučením většího
počtu pupenů, ze kterých vyrůstají nepravidelně rostoucí pokřivené výhony, často
vzájemně propletené, obvykle s drobnějšími chloritickými (tj. s poruchou ve
zbarvení) listy nebo jehlicemi. Vznik čarověníků je vyvoláván fyziologickými
růstovými poruchami nebo působením parazitických hub.
Fotografie: 1, 2 - Nýrsko (KT), lokalita "Pajrek",
30. dubna 2006; 3 - Klabava (RO), 10. června 2006; 4, 5, 6, 7 - Březina (RO),
lokalita Hradiště, 25. listopadu 2006,
M. Duda
Hálky
Hálka je novotvar na rostlině vzniklý
působením živočichů, hub nebo bakterií. Z hálek jsou nejznámější novotvary
působené žlabatkami na dubech. Další velkou skupinou tzv. hálkotvorců jsou
bejlomorkovití. Hálkotvorci jsou i mšice, které vytvářejí hálky uzpůsobené k
ochraně jejich potomstva.
Hálky obvykle obsahují chlorofyl, asimilují a nepůsobí
hostitelské dřevině větší fyziologickou újmu.
Hálky bejlomorky bukové na listech buku:
Bejlomorka buková (Mikiola fagi) způsobuje na
vrchní straně bukových listů vznik všude hojných hálek, které jsou tvrdé,
hladké, kuželovitého tvaru, barvy zpočátku zelené, později červené až hnědé.
Každou hálku obývá jen jedna červenavá larva (tzv. struska; struska = beznohá a
bezhlavá larva). Hálky v říjnu opadávají, většinou ještě před vlastním spadem
listů. Přezimování a zakuklení se odbývá v komůrce hálky.
Systematické zařazení bejlomorky bukové: Třída - hmyz; řád -
dvoukřídlí; podřád - dlouhonozí; čeleď - bejlomorkovití.
Fotografie: Ročov (LN), lokalita "U obrázku",
28. května 2006, M. Duda
Hálky žlabatky růžové na růži šípkové:
Žlabatka růžová (Diplolepis rosae) ukládá
vajíčka do pupenů růže šípkové. Vznikají zvláštní hálky, velké téměř jako pěst,
na povrchu mechovitě rozvětvené se zelenými až červenými
vlákny.
Systematické zařazení žlabatky růžové: Třída - hmyz; řád -
blanokřídlí; podřád - štíhlopasí; čeleď - žlabatkovití.
Fotografie: Ročov (LN), Dolní Ročov, 8.
července a 1. srpna 2006, M. Duda
Hálky "duběnky" žlabatky listové na dubovém listu:
Žlabatka listová (Cynips quercus-folii) kladou
oplozená vajíčka na žebra spodní strany listů dubu; vznikají známé "duběnky",
které s listem na podzim padají na zem a z nich se líhnou od listopadu do února
výlučně samičky. Tyto samičky kladou brzy neoplozená vajíčka do ještě
nevyvinutých dubových pupenů. Vznikají nenápadné, normálnímu pupenu podobné
hálky, ve kterých se vyvíjejí samečkové a samičky, které se líhnou v květnu a
červnu. Generace je jednoletá.
Systematické zařazení: Třída - hmyz; řád - blanokřídlí;
podřád - štíhlopasí; čeleď - žlabatkovití.
Fotografie: Rokycany (RO), Kotel, 14.
října 2007, M. Duda
Perleťovec stříbropásek
Perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia) - všude
hojný hezký motýl je největší z našich perleťovců. Má jméno podle lesklých skvrn
a pruhů na spodní straně zadních křídel. Oblibuje si okraje lesů a lesní
světliny. Poletuje v červenci, srpnu a klade vajíčka jednotlivě na popraskanou
kůru stromů při okraji lesa, kde vylíhlé housenky přezimují. Teprve v
následujícím jaru začínají svůj žír na fialkách, maceškách a také na maliníku.
Kukelné stadium trvá 3 týdny. Generace jednoduchá.
Fotografie: Ročov (LN), lokalita "Lavička", 6.
července 2006, M. Duda
[hlavní stránka]
